Prvním skutečně kritickým obdobím je puberta a určité časové období těsně po
ní. V té době hormonální boom zvyšuje riziko ukládání tuku…

Příčina je ve fyziologické přípravě organizmu na mateřství, což příroda řeší
tím, že nutí těhotnou ženu vytvářet tukové zásoby. Je známo, že ženy, které
mají podváhu a chronický nedostatek energie, obtížněji otěhotní. A to i přesto,
že situace v rozvojových zemích, kde je populační exploze, toto konstatování
částečně popírá. Vysvětlení lze hledat ve vlivu
náboženských zákazů (antikoncepce), ale především ve snaze "přírody"
produkovat hodně dětí s ohledem na to, že je nesmírně vysoká kojenecká
úmrtnost.

Na druhé straně jsou dívky právě v tomto období nejvíce ohroženy mentální
anorexií. Výskyt sice není alarmující, ale situace je to velmi riziková. Lze
však hovořit o tom, že většina dívek se v tomto období dostane
do
psychického stavu, který může být prvním krokem k anorexii. Toto
onemocnění je téměř výhradně problémem žen, což je zřejmě dáno odlišnou
psychikou. A je typické pro rozvinuté státy.

Druhým zásadně rizikovým obdobím je gravidita. Lékaři často, ale marně varují
před nadměrným přírůstkem hmotnosti zaviněným sice (principiálně) hormony, ale
současně i nevhodně zvýšeným příjmem energie a NEVHODNOU
skladbou stravy, většinou proto, že některé ženy jsou přesvědčeny, že musí jíst
podstatně víc, protože "živí dva". Jednoduché výpočty ověřené praxí však
prokázaly, že téměř není nutné jíst více. Pouze lépe... Jde ovšem také o to, že
riziko vzniku poporodní nadváhy je vyšší v případě, kdy má žena nadváhu ještě
před početím.
Nepopírám, že do té doby štíhlé dívky jsou schopné nabrat již v průběhu
gravidity takovou nadváhu, že se jí po porodu jen obtížně zbavují. To
všechno jistě má své příčiny, z nichž je důležitá především skladba
stravy, ale také průběh těhotenství a nakonec i vrozené dispozice.
Podepsat se na vzniku nadváhy mohou i hormonální léky (někdy nezbytné v průběhu
těhotenství). Kromě toho spolupůsobí postupně se značně omezující fyzická
aktivita. Společně se zvýšeným příjmem energie jsou to dvě hlavní příčiny
vzniku nadváhy v průběhu těhotenství a těsně po něm. NEKVALITNÍ STRAVA přímo
ohrožuje vývoj a zdraví plodu a narozeného dítěte.

Období laktace je dalším z kritických, protože stále hrozí vyšší riziko
nějakého problému, byť to nemusí být vyloženě pouze nadváha. Nízká kvalita
výživy v tomto období totiž může způsobit jak poškození zdraví kojící ženy tak
i kojence. Není neobvyklé zhoršení kvality zubů, pravděpodobně může dojít i k
částečnému odvápnění kostí, nezřídka se vyskytnou poruchy
žlučníku, zažívací potíže (zprvu zvracení, ke konci gravidity naopak
problémy se zácpou...). Své může vykonat i značný přírůstek váhy především v
případech, kdy je skutečně nadměrný. Trpí klouby i páteř, zvyšuje se riziko
vzniku křečových žil.

K nedostatku kvality výživy v průběhu kojení přispívá i spánková deprivace
(nedostatek spánku a jeho přerušování z důvodů nutného kojení. To může způsobit
výrazný úbytek na váze i v případě, že žena zvýší příjem energie. Jindy dokonce
naopak v důsledku konzumace stravy v průběhu noci.
Výdej energie - díky kojení - skutečně stoupá, nikoliv však závratně,
pokud za velké číslo nepovažujeme asi 500 kcal (maximálně), nutných navíc k
doporučenému (ale individuálně modifikovanému) optimálnímu příjmu. Stále se
však musí myslet na to, že kojící žena většinou zůstává doma a v
důsledku toho není relativně tolik fyzicky aktivní jako před těhotenstvím. S
ohledem na to, že tento "mimořádný" energetický příjem lze
snadno
zajistit například formou "lehké" svačiny, není nutné se tím příliš
zabývat.
Pokud akceptuji, že v průběhu gravidity je možné vystačit s běžnou,
skutečně racionální stravou, v průběhu kojení je skladba, tudíž i kvalita
stravy mnohem důležitější. Především proto, že pro tvorbu dostatku
mateřského mléka je nutná celá řada látek, včetně jedné ze základních
živin - bílkovin. Takže oněch 500 kcal navíc nemůže být ve formě dortů,
zavináčů, kyselých okurek, prostě něčeho, co by mohlo způsobit problémy jak
kojící matce, tak i kojenci. Do mateřského mléka se dostává celá řada látek z
organizmu (a tudíž i ze stravy) matky, které by tam vůbec být
neměly.

Pro ženu může být kritickým obdobím uzavření manželství. Z pohledu
výživového však spíše jeho průběh. Může se totiž stát, že žena ztratí
motivaci starat se o svůj zevnějšek. Mohl bych to snad nazvat "syndromem
jistoty". Může také působit deprivace z nespokojeného manželství a další
vlivy.

Daleko závažnější je však období přechodu a následné menopauzy. Kromě
psychických změn, vyvolaných měnícími se hladinami hormonů je příčinou řady
problémů také setrvalý energetický příjem! Většina žen si
totiž
neuvědomí, že v tomto období zcela fyziologicky klesá hodnota příjmu nutné
energie. Kromě toho řada žen v té době částečně mění své
stravovací
zvyklosti ale většinou špatným směrem, což převážně znamená zvýšenou
konzumaci sladkostí. Současně výrazně klesá objem a intenzita fyzické
aktivity, což jen dále snižuje nutný příjem energie.

V důsledku stárnutí se u žen zvyšuje tendence ke ztrátě svalové i kostní hmoty
a naopak k vzestupu hmoty tukové. Do jisté míry je to přirozený
proces, ale opravdu jen do jisté míry. Jinak by nebylo možné hovořit o tom, že
ve věku nad 50 let má u nás nadváhu ne-li přímo obezitu, víc než 60 % žen. A s
postupujícím věkem jich je čím dál tím víc. Lze také
očekávat, že se zvýší riziko vývoje artrózy, osteoporózy, anémie a poruch
funkce štítné žlázy. V oblasti zažívacího traktu jde o možnost ohrožení
žlučníku, vzniká chronická zácpa, klesá krevní tlak, rozvíjí
se
cellulitis, zvyšuje se riziko vzniku diabetu, iktu (mozková mrtvice),
často se objevuje ischemická choroba srdeční, nezřídka riziko infarktu. Jistě,
nic pěkného, nic optimistického. Pochopitelně není třeba si zoufat. Jde jenom o
riziko. A to lze velmi účinně snižovat. Dokonce nebo možná hlavně - výživou.

zdroj: RNDr. Petr Fořt, CSc. - Zdravá výživa nejen pro ženy