Prvním skutečně kritickým obdobím je puberta a určité časové období těsně po ní. V té době hormonální boom zvyuje riziko ukládání tuku
Příčina je ve fyziologické přípravě organizmu na mateřství, co příroda řeí tím, e nutí těhotnou enu vytvářet tukové zásoby. Je známo, e eny, které mají podváhu a chronický nedostatek energie, obtíněji otěhotní. A to i přesto, e situace v rozvojových zemích, kde je populační exploze, toto konstatování částečně popírá. Vysvětlení lze hledat ve vlivu náboenských zákazů (antikoncepce), ale předevím ve snaze "přírody" produkovat hodně dětí s ohledem na to, e je nesmírně vysoká kojenecká úmrtnost.
Na druhé straně jsou dívky právě v tomto období nejvíce ohroeny mentální anorexií. Výskyt sice není alarmující, ale situace je to velmi riziková. Lze vak hovořit o tom, e větina dívek se v tomto období dostane do psychického stavu, který můe být prvním krokem k anorexii. Toto onemocnění je téměř výhradně problémem en, co je zřejmě dáno odlinou psychikou. A je typické pro rozvinuté státy.
Druhým zásadně rizikovým obdobím je gravidita. Lékaři často, ale marně varují před nadměrným přírůstkem hmotnosti zaviněným sice (principiálně) hormony, ale současně i nevhodně zvýeným příjmem energie a NEVHODNOU skladbou stravy, větinou proto, e některé eny jsou přesvědčeny, e musí jíst podstatně víc, protoe "iví dva". Jednoduché výpočty ověřené praxí vak prokázaly, e téměř není nutné jíst více. Pouze lépe... Jde ovem také o to, e riziko vzniku poporodní nadváhy je vyí v případě, kdy má ena nadváhu jetě před početím. Nepopírám, e do té doby tíhlé dívky jsou schopné nabrat ji v průběhu gravidity takovou nadváhu, e se jí po porodu jen obtíně zbavují. To vechno jistě má své příčiny, z nich je důleitá předevím skladba stravy, ale také průběh těhotenství a nakonec i vrozené dispozice. Podepsat se na vzniku nadváhy mohou i hormonální léky (někdy nezbytné v průběhu těhotenství). Kromě toho spolupůsobí postupně se značně omezující fyzická aktivita. Společně se zvýeným příjmem energie jsou to dvě hlavní příčiny vzniku nadváhy v průběhu těhotenství a těsně po něm. NEKVALITNÍ STRAVA přímo ohrouje vývoj a zdraví plodu a narozeného dítěte.
Období laktace je dalím z kritických, protoe stále hrozí vyí riziko nějakého problému, by to nemusí být vyloeně pouze nadváha. Nízká kvalita výivy v tomto období toti můe způsobit jak pokození zdraví kojící eny tak i kojence. Není neobvyklé zhorení kvality zubů, pravděpodobně můe dojít i k částečnému odvápnění kostí, nezřídka se vyskytnou poruchy lučníku, zaívací potíe (zprvu zvracení, ke konci gravidity naopak problémy se zácpou...). Své můe vykonat i značný přírůstek váhy předevím v případech, kdy je skutečně nadměrný. Trpí klouby i páteř, zvyuje se riziko vzniku křečových il.
K nedostatku kvality výivy v průběhu kojení přispívá i spánková deprivace (nedostatek spánku a jeho přeruování z důvodů nutného kojení. To můe způsobit výrazný úbytek na váze i v případě, e ena zvýí příjem energie. Jindy dokonce naopak v důsledku konzumace stravy v průběhu noci. Výdej energie - díky kojení - skutečně stoupá, nikoliv vak závratně, pokud za velké číslo nepovaujeme asi 500 kcal (maximálně), nutných navíc k doporučenému (ale individuálně modifikovanému) optimálnímu příjmu. Stále se vak musí myslet na to, e kojící ena větinou zůstává doma a v důsledku toho není relativně tolik fyzicky aktivní jako před těhotenstvím. S ohledem na to, e tento "mimořádný" energetický příjem lze snadno zajistit například formou "lehké" svačiny, není nutné se tím příli zabývat. Pokud akceptuji, e v průběhu gravidity je moné vystačit s běnou, skutečně racionální stravou, v průběhu kojení je skladba, tudí i kvalita stravy mnohem důleitějí. Předevím proto, e pro tvorbu dostatku mateřského mléka je nutná celá řada látek, včetně jedné ze základních ivin - bílkovin. Take oněch 500 kcal navíc nemůe být ve formě dortů, zavináčů, kyselých okurek, prostě něčeho, co by mohlo způsobit problémy jak kojící matce, tak i kojenci. Do mateřského mléka se dostává celá řada látek z organizmu (a tudí i ze stravy) matky, které by tam vůbec být neměly.
Pro enu můe být kritickým obdobím uzavření manelství. Z pohledu výivového vak spíe jeho průběh. Můe se toti stát, e ena ztratí motivaci starat se o svůj zevnějek. Mohl bych to snad nazvat "syndromem jistoty". Můe také působit deprivace z nespokojeného manelství a dalí vlivy.
Daleko závanějí je vak období přechodu a následné menopauzy. Kromě psychických změn, vyvolaných měnícími se hladinami hormonů je příčinou řady problémů také setrvalý energetický příjem! Větina en si toti neuvědomí, e v tomto období zcela fyziologicky klesá hodnota příjmu nutné energie. Kromě toho řada en v té době částečně mění své stravovací zvyklosti ale větinou patným směrem, co převáně znamená zvýenou konzumaci sladkostí. Současně výrazně klesá objem a intenzita fyzické aktivity, co jen dále sniuje nutný příjem energie.
V důsledku stárnutí se u en zvyuje tendence ke ztrátě svalové i kostní hmoty a naopak k vzestupu hmoty tukové. Do jisté míry je to přirozený proces, ale opravdu jen do jisté míry. Jinak by nebylo moné hovořit o tom, e ve věku nad 50 let má u nás nadváhu ne-li přímo obezitu, víc ne 60 % en. A s postupujícím věkem jich je čím dál tím víc. Lze také očekávat, e se zvýí riziko vývoje artrózy, osteoporózy, anémie a poruch funkce títné lázy. V oblasti zaívacího traktu jde o monost ohroení lučníku, vzniká chronická zácpa, klesá krevní tlak, rozvíjí se cellulitis, zvyuje se riziko vzniku diabetu, iktu (mozková mrtvice), často se objevuje ischemická choroba srdeční, nezřídka riziko infarktu. Jistě, nic pěkného, nic optimistického. Pochopitelně není třeba si zoufat. Jde jenom o riziko. A to lze velmi účinně sniovat. Dokonce nebo moná hlavně - výivou.
zdroj: RNDr. Petr Fořt, CSc. - Zdravá výiva nejen pro eny
|